Dobrodružství v Zemi nikoho

Kniha vyšla v roce 1969. Ukazuje, že prožité roky autora ovlivnily. A co ta léta přinesla, není moc hezké.

V knize Dobrodružství v Zemi nikoho se objevují všelijak pokřivené postavy a ani mladí hrdinové už příliš klady neoplývají (jako blahé paměti Mirek Dušín). U každé z postav najdeme nějaký negativní rys. Hrdinové, to už nejsou Rychlé šípy, jsou to pestré črty mládeže, kde nikdo není zcela dokonalý. Vzorňáci (což je u Foglara zcela neobvyklé) nejsou k dispozici. Autor má za sebou hrůzná padesátá léta. V oddíle potkává nové generace chlapců a pojem morálky se asi proti době před třiceti lety poněkud posunul. To vše příběh reflektuje.

Ilustrace Dobrodružství v zemi nikoho

Cesta do Země nikoho, ilustrace Bohumil Konečný - Bimba, nejoblíbenější Foglarův ilustrátor

Osoby a děje inspirované posledním desetiletím v Dobrodružství v Zemi nikoho

Co ovlivnilo tvorbu charakterů jednotlivých postav knihy?

Postava otce s pedantskými až tyranskými rysy - (tvrdá a nemilosrdná autorita státu v období kultu osobnosti)

Postava udávající sousedky - (domovní důvěrníci, kteří vám mohli zničit život)

Cikáni přesídlení z osady na východním Slovensku a poprask kolem nich. (Soužití s nově přesídlenými ze slovenských osad bylo plné problémů. Názory byly negativní a Foglar situaci nijak netabuizuje.)

Dnešní čtenář v popisu tehdejších poměrů nachází urážku etnika a vyčítá autorovi schematismus. Proč nepoužil jiné etnikum? Ptají se. Kde ho měl vzít? V té době totiž skutečně jediní cizí v Praze byli ti z osad na Slovensku, tak tehdy strana řešila nepřizpůsobivé. Někteří Slováci se dokonce rozčilují, proč autor nepoužil v ději i jiné Slováky, aby obraz nebyl tak jednostranný. To už je nepochopení tvorby napětí v příběhu.

Děs a strach před rodiči, učiteli a udavači prostupuje příběh a ukazuje, co společnost padesátých let charakterizovalo.

Utajení nálezu kostry vystihuje nálady tehdejší doby. Než se zaplést do sáhodlouhého vyšetřování, volili lidé neupozorňování na sebe a klid.

Prolhanost téměř všech postav, agresivita, zloba, hněv a šikana, která ve starších dílech nebyla myslitelná, hrubost, křivé přísahy tato negativa jsou korunována absolutně negativními postavami: partou trampů - Zelených vest. Trampové jsou zároveň kriminálníky, kteří tyranizující celou čtvrť. Zelené vesty nádherně ukazují Foglarův pohled na trampské hnutí a samotné trampy. Svědectví o tom vydal i kreslíř a tramp Marko Čermák.

Lumpové se nakonec zachovají slušně a naopak hlavní hrdinové vykradou klubovnu jiným. (Vzpomínáte na heslo socialismu: Kdo nekrade, okrádá rodinu.) Tyto proměny charakterů a poklesky jsou mnohými čtenáři uznávány jako klad knihy, jako popis kusu reálného života.

V příběhu jsou daleko více a i aktivně zastoupena děvčata. (Doba se změnila. Ženy jsou významnými a pro socialismus nezastupitelnými pracovnicemi. Systém se o ně opírá.)

Ilustrace Dobrodružství v zemi nikoho

Facka mezi přáteli, ilustrace Bohumil Konečný

Nejlepší Foglarovo dílo?

Obdivovatelé nevyrovnaných charakterů

Spousta čtenářů právě pro ty nevyrovnané, ambivalentní charaktery knihu vyzdvihuje jako nejlepší Foglarovo dílo. Postavy se všemi negativy vidí jako ze života a připadají jim pravdivější. Dobrodružství v Zemi nikoho je pro ně upřímným popisem reality bez příkras. Naopak vzorňáci z minulých knih jim vadí. Jejich čestnost je pro ně na hraně uvěřitelnosti.

Staří foglarovci a jejich kladní hrdinové

Ti, kteří obdivovali Foglarovy kladné hrdiny předchozích knih, jsou zklamáni. Přesně to, co první skupina vyzdvihuje tady tito čtenáři neuznávají a je to pro ně špatně. „To je jako by to napsal někdo jiný, Foglar ne.“

Ilustrace Dobrodružství v zemi nikoho

Napínavé soupeření, ilustrace Bohumil Konečný

Čtenáři hodnotí kvality knihy Dobrodružství v Zemi nikoho

Obě skupiny pak kladně hodnotí děj knihy Dobrodružství v Zemi nikoho, napětí, tajemnou krajinu, napínavá dobrodružství, kluby a soutěže v knize. Celek je pro ně vynikající a svorně mluví o nejakčnější knize pana Foglara. Tajemný kraj, tajemný deník a geologická záhada vše korunují.

Knihu by tak měl po přečtení posoudit každý sám, aby poznal, ke které skupině čtenářů patří. Celkově je Dobrodružství v Zemi nikoho na Databázi knih překvapivě i přes všechny výtky hodnoceno jako výborná knížka, která je svorně čtenáři všech názorů řazena na špici Foglarova díla.

______________________________________________________________

Literatura:

Foglar, Jaroslav. Dobrodružství v Zemi nikoho. 1. vydání. Olympia Praha, 1969, 197 s., ilustroval Bohumil Konečný, ISBN 27-033-69