Je překvapivé, že i u kultovního autora, jakým pan Foglar dozajista je, se ne všechna díla setkávají s všeobecným nadšením. Právě abychom se vyhnuli nedorozumění, je možná nutno vysvětlit drobnosti, které narážejí na nepochopení.  

Přístav volá

Hned první Jestřábova kniha polarizuje v ohlasech čtenářů od naprostého obdivu až k zatracení. Vyšla v roce 1934 a pořád má svým čtenářům co říct. Byla napsána do literární soutěže a měla se jmenovat příznačně: Modrý život Jiřího Dražana. Vydavatel (kniha soutěž vyhrála) rozhodl jinak a kniha dostala matoucí název Přístav volá.

Pohledy moderní doby

Kritici, kteří se na knihu dívají očima dnešní doby, ji vyčítají:

1/ rysy homoerotiky.
Určitě nechápou kontext doby - tehdy se začínal uznávat kult těla a později v padesátých letech se už objevili první kulturisté. (Navíc Češi s Frištenským světový vývoj o padesát let předběhli.) Přitom zcela nevinný a obdivný popis těla obdivovaného přítele tehdy nikoho nevzrušoval. Co by asi s Jestřábem provedli komunisté, kdyby na autora nahlíželi podobným chorým způsobem jako někteří v dnešní době. Až mráz běhá po zádech z toho, jaké by to mělo následky. Foglar navíc jel na sportovní vlně, uznával svalnaté a opálené hochy a na letních táborech, byl na takové chlapce zvyklý.

S hlubokým přátelstvím dvou chlapců (jako v knize Jiřího a Ládi) se asi v oddíle setkával často. Nebylo to nic zvráceného a bralo se to zcela normálně. Dříve nikdo knihu z této pozice nekritizoval, to přinesla až nová doba.

Ilustrace Přístav volá

Přístav volá, ilustrace Marko Čermák

2/ Věrní Foglarovi čtenáři vyčítají knize smutný a zcela bezvýchodný konec.

Napínavý příběh hlubokého vztahu plného obdivu k příteli Láďovi, ale i příběh propadnutí zlu v partě lumpů, vždy připravené k největším špatnostem, ústí do poznání modrého života a obdiv k Láďovi kulminuje. Teď přichází tragický zlom a konec.

Právě pro ten zarážející nefoglarovský konec nepatří kniha ve Foglarově díle k těm oblíbeným, i když je tam tajuplná čtvrť, zrůdný dvouhlavec, zkažená parta, zbohatlický fracek, který na Jiřího kydá špínu a narušené prostředí školní třídy. Ale ten konec dokáže skutečně rozesmutnit a zkazí náladu.

Co ovlivnilo spisovatele?

Pokud se podíváme na soukromý život spisovatele, zjistíme zajímavý fakt. Kniha byla napsána v době, kdy Foglar ztratil svou první přítelkyni. Jeho matka, která s ním žila, nechtěla o syna přijít, a tak mu vždy překazila veškeré vztahy se ženami. Foglar se o matku skutečně až do smrti staral. Tady to bylo poprvé, co matka zasáhla.

Příběh byl tedy psán v období hluboké bolesti po nezaviněném rozchodu s milovanou bytostí a každý chlap si vzpomene na tu temnou beznaděj, na deprivaci a trápení, které drtí člověka až k nesnesení, a to jsou osobní pocity té doby, jež Jestřáb vtělil do smutného konce, aby se toho soužení zbavil. Při srovnání s optimistickými konci jiných Jestřábových knih vysvětluje tento úhel pohledu přístup spisovatele ke ztrátě tím, že ji projektoval do bezvýchodného závěru knihy, kterou právě psal.

Pokud přijmeme teorii o skrytém obrazu Foglarovy lásky, pak je jasné, že v obdivovaném příteli Láďovi Vilemínovi vykreslil Jestřáb skrytý obraz toho, co mu už navždy odešlo. Opěvuje se zde krásné tělo ztracené lásky. Tato situace vysvětluje hodně nesrozumitelného i pro dnešní generace. Jenom připomínám, že v době vydání a desítky let později nikoho popis těla přítele nepohoršoval, to přinesla až dnešní doba.

Ilustrace Přístav volá

Přístav volá, ilustrace Marko Čermák

Vesnický motiv

V příběhu je ještě jeden motiv, který jinde u Foglara nenajdeme.
Je to nádherný popis nudy prázdnin městského kluka na vyprahlé, zapadlé vesnici bez lesa plné vesnických týpků, co jim čouhá sláma z bot a které měšťák nemůže chápat. Jestřábova prostředí jsou různá: krásná příroda, temné studené nepřátelské čtvrti plné zlých, zákeřných grázlů a prolhaných zbabělců, ale nenajdete u pana Foglara takovou nenápadně skrytou oslavu města zde podtrženou popisem nudy na vsi.

Nefoglarovský konec

Přístav volá je pravý Foglar s nefoglarovským koncem a lidé, kteří hledají ve Foglarovi klid a optimismus, se asi zklamání nevyhnou.