Poslední dílo Jaroslava Foglara

Posílám vám svou poslední knížku

V roce 1994 vydává Jaroslav Foglar svou knihu Modrá rokle. Sám k tomu svým čtenářům napsal: „Posílám vám svou - zřejmě asi poslední - knížku.“ Autorovi bylo tehdy neuvěřitelných 87 let a za pouhých pět let už odešel ke svým milovaným hrdinům a s naším světem, který mu celý život tak ubližoval, se navždy rozloučil. Už nikdy se nám nedostanou do ruky nová dobrodružství chlapeckých klubů, kde čest je ozdobou charakteru a špatnost je odsouzena a ztrestána. 

Čtyřicet dlouhých let

I tato knížka  s poetickým názvem Modrá rokle měla před svým vydáním pohnutou historii. Opět nejsou osudy knihy právě vyznamenáním pro český národ. Námět knihy byl zpracován čtyřicet let před jejím vydáním. Byl založen na vlastní zkušenosti s úrazem páteře, objevováním záhadných v té době otevřených Koněpruských jeskyní, známostí s člověkem, který vypaloval různé výrobky ze zvláštní hlíny. Pan Foglar musel vidět bývalý lom Malá Amerika a zřejmě byl okouzlen modrým jezerem s průzračnou vodou. Popis příchodu k jezeru najdeme i v knize. Ale námět nemohl být využit a proměněn v knihu. Jestřáb byl zakázaný autor a naděje začala svítat až na počátku osmdesátých let. Česká speleologická společnost chtěla komiks na pokračování do svého časopisu, a protože speleologové byli správní borci, tak se zákaz ne-zákaz obrátili na pana Foglara. Ten nabídl námět příběhu, který se pro jeskyňáře skvěle hodil.

Komiks Káji Saudka

Jako kreslíř byl vybrán Kája Saudek a seriál dostal (na pana Foglara překvapivě moderní) výtvarnou podobu. Hlavním hrdinou je Denny Santar, jméno pro dosavadní Foglarovu tvorbu nezvyklé, stejně jako je nezvyklý název klubu Saturn, ale zřejmě se autor přizpůsobil poetice Saudkových obrázků. Speleologové nehleděli na tahanice s úřady (ty se bály zakázaného autora povolit) a už v roce 1984 vydali první výtisky Modré rokle. Foglar napsal i druhý díl Ztracený kamarád, ten vyšel v roce 1987. Výtisky seriálu se vystavovaly ve výloze (ochránců přírody), lidé se chodili dívat a ochránci přírody se nenechali zastrašit. Seriál se začal rozšiřovat i jako členská brožura speleologů a dal se koupit u vstupu do jeskyní. V roce 1988 vyšla Modrá rokle 3x.  Vydali ji speleologové, časopis učiliště v Pardubicích a komiks vycházel i v novinách (Svobodné slovo). Třetí díl kresleného seriálu Jeskyně Saturn vycházel opět v novinách od roku 1990. Po tomto roce vycházejí už příběhy barevně. 

Příprava knihy Modrá rokle

V roce 1991 oznamuje pan Foglar přípravu knihy Modrá rokle podle kreslených příběhů. Počáteční děj je shodný s komiksem, ale později přicházejí nové nápady, děj košatí a od seriálu se odchyluje. Během psaní příběhu onemocněl Jestřáb těžkou oční chorobou a nemohl psát. Jeden přítel jej přemluvil a autor další stránky diktoval a kamarád je zapisoval do počítače. Zlepšení zraku přisuzuje pan Foglar své vůli po ukončení příběhu a skutečně příběh už dopisuje sám (zlepšení zraku) a kamarád vše zpracuje do počítače. Modrá rokle byla prvním autorovým dílem, který byl předán redakci v digitální podobě, na disketě.

Knihu jsem poprvé četl ve svých sedmdesáti letech. Nostalgicky jsem chtěl zavzpomínat na oblíbené příběhy mládí. Nečekal jsem, že by mne kniha mohla strhnout. K mému překvapení jsem příběh nenasytně zhltal a byl jsem nadšen tím, že kultovní autor mládeže, dokáže strhnout i starého dědu.

Ilustrace

První vydání profesionálně bezchybně ilustroval Miroslav Schönberg. Poněkud se inspiroval u Káji Saudka, ale ilustrace působí na foglarovku poněkud sladce. Podívejte se a posuďte sami. Ale možná jsem sám, díky věku, vázán na staré osvědčené ilustrátory.

Dobrodružství v zemi nikoho a Modrá rokle

Příběh objeveného jeskynního kraje s nádherným modrým jezerem s ostrůvkem a propadem, do nějž se řítí vody jezera, se rámcově podobá Dobrodružství v zemi nikoho, ale krajina je pestřejší a příběh krasobruslaře Dennyho je více jeskyňářský. Oba příběhy jsou dějově natolik odlišné, že si nijak nekonkurují, i když tématika je podobná. Autor Foglarových kvalit by na stejnou tématiku dokázal napsat ještě spoustu příběhů, aniž by se sobě byť jen minimem přiblížily a začaly čtenáře nudit.

Co dělá Foglara Foglarem?

V knize najdeme vše, co dělá Foglara Foglarem: kamarádství, klub, kroniku s krasopisným psaním a kreslením, táboření a hry, ideály - slušnou mluvu, dobrý prospěch, milující rodiny a všeobecné dobro laskavých lidí - úplný opak dnešní reality. Samozřejmě najdeme i syčáky a zbabělce, ale i to jsou, proti dnešní realitě, vlastně malí (až sympatičtí) lumpové.

Nestárnoucí pan Foglar

Pan Foglar ve svém díle nijak nezestárl. Ani jeho poslední dílo ostudu duchu mládí neudělá. Pokud někdo knihu ještě nečetl, musí svou chybu napravit co nejdříve. Oddat se Foglarovu kultu mládí neuškodí v žádném věku. Když už víte, s jakými obtížemi byla knížka vydaná, vrhnete se do její četby s o to větším nadšením. Pochopíte, že právě tyto ústrky, jež komunisté dovolili malým lidem mezi námi, ta šikana a zákazy světového autora úplnými nulami, to bylo to, co vyvolávalo doutnající protikomunistickou nenávist mezi lidmi, jež vyústila ve svržení režimu, který jinak lidi materiálně a zdravotně skvěle zajišťoval. O to více překvapí, že právě mladí dnes obdivují a adorují jednu z největších komunistických kreatur té doby, jak jim našeptává veřejnoprávní TV, rozhlas a tisk. Je mi těch mladých líto. Pokusy o znovuzavádění cenzury, zákazy, pokuty a věznění za názor těm svazákům asi nic neříkají. Ale nás, co vzpomínáme na stopku pro vynikajícího spisovatele, z toho bolí srdce.

______________________________________________________________

Literatura:

Foglar Jaroslav. Modrá rokle. Olympia Praha 1994. vydání první, ilustroval Miroslav Schönberg