Recenze knih - Vaše pohledy na přečtené knihy
Pokud jste přečetli knihu, která vás zaujala, kterou chcete doporučit, napište zde pár slov ke knize a možná knihu někdo vyhledá a přečte si ji.
Recenze knih - jednoduše
Kdo chce, může do komentáře napsat pár slov o knize, která ho zaujala, nebo i o knize, která jej zklamala. Na diskusní příspěvek je možno reagovat, to pro ty, kteří budou chtít něco doplnit, nebo mají odlišný názor.
Jak uvést hodnocení v recenzi knihy?
Napište nejprve autora, pak název knihy a potom svůj názor či pocit. Děkujeme
Komentáře (10)
Kniha byla poutava od pocatku do konce. Precetla jsem ji za dva dny. Pribeh nema prilis mnoho popisnych momentu, presto z nej dycha atmosfera Anglie, zejmena Londyna. Je to psychologicky thriller, navzdory tomu ve Vas nezanecha tizive ci desive pocity jako nektere jine thrillery. Kniha, coz je vzhledem k zanru jasne, nekonci uplnym happy endem, ale nadeji na nove a lepsi zitrky hlavnich hrdinu urcite dava. Hlavni hrdinka se muze zdat naivni, v opacnem pripade by ale nevznikl tenhle pribeh. V budoucnu po knihach teto spisovatelky sahnu rada znovu. Pise velmi napinave.
Děj této knihy je zasazen do maličkých vesniček uprostřed širých lesů na severu Švédska. Děj začíná vyprávěním o paralelně probíhajících příbězích dvou rodin. Jak plyne děj knihy, příběhy se vzájemně proplétají. Kniha je napínavá, smutná i poučná zároveň. Příběh obsahuje mnoho podnětů k zamyšlení, ať už týkajících se společnosti či rodinných vazeb a jejich vlivu na vnímaní sebe sama a utváření mezilidských vztahů. Pokud se tedy člověk zamyslet chce. Pokud ne, nemusí, i tak z knihy dostane dost – dobrodružství a (pro mne) docela nečekaný zvrat ke konci.
Neumím odůvodnit proč, ale na knize je poznat, že je autorka ze Švédska. Byť se jedná o knihu jiného žánru, dýchlo na mne z ní to stejné, co z knih Astrid Lindgrenové či Brigy Tři lilie Olleho Mattsona.
Spisovatelka v knize lici svuj profesni zivot veterinarky od studii az po prvni roky praxe v oboru. Nejedna se ovsem o nudny popis, ale poutave vypraveni. Kratke povidky o jednotlivych zvirecich pacientech jsou popsany podrobne, presto velmi poutave. Autorka neopomnela zminit take neprijeti jeji profese ze strany nekterych lidi (zejmena starsich muzu zijicich daleko od mest). Tento problem je bohuzel stale aktualni i v mnoha jinych profesich. Autorcin pristup, kdy je nad veci a hloupe poznamky a ustrnulou predstavu, ze veterinarem nemuze byt prece zena, ignoruje, naopak se snazi dokazat, ze svou praci zvladne stejne jako muzi, je rozhodne inspirativni. V mnohych pripadech jeji postoj hluboko zaryta dogmata rozbije. V knize se setkavame take s problematikou mnoziren, ale i s bezbrehou laskou ke vsem, i tem nejmensim, zivym tvorum. Kniha je zajimava, necha ctenare nahlednout do profese veterinare, a to velmi jemnym a citlivym slohem.
Veterinarku si urcite prectu jeste nekdy znovu.
Pestré vrstvy , 1999
1999 , Torst
Na knihu jsem byla připravena, protože jsem nejprve vyposlehla rozhlasovou verzi, kterou v roce 2022 natočilo ostravské studio Českého rozhlasu se skvělým Norbertem Lichým, dnes již bohužel zesnulým……:-(. Na rozhlasovou verzi mě upozornil náš kamarád, který zažill havířské prostředí na vlastní kůži (mnohé výrazy nám vysvětloval) a hlavně měl knihu již dávnou přečtenou. Audio zpracování je, podle mého soudu,
excelentí.
Pestré vrstvy by si měl přečíst především každý, kdo pochází z Ostravsko-karvinské uhelné pánve, nejrozsáhlejší v České
republice. Kniha nám dává obraz života, jaký na severní Moravě skutečně byl. Těžká, hlavně fyzicky, ale i psychicky náročná práce na šachtách, v železárnách, stojírenských provozech…..Vulgarita v sobě skrývala odvahu, únavu, ale i velká přátelství, solidaritu, odbornost, mnohdy i strach o život svůj nebo kolegy, kamaráda.
Stojí za to si Pestré vrstvy přečíst.
Odepsat
Pokud jste starších ročníků a pamatujete si autora jako privatizátora z ODS i s jeho aférami, pak na ně zapomeňte. Do rukou se vám dostává moc milá knížka. Je radost ji číst, i když zápletka není nijak světoborná, co je důležité, je kvalitní počtení.
Celá kniha připomíná kultovního Kyrila Bonfiglioli a jeho Charlieho Mortdecaie. Dostanete se do světa luxusu, bohatství a gourmetů, těch pravých labužníků. Roli detektiva zde zaujímá starožitník, který jak předchozí řádky už vysvětlily, se zajímá o krásné a staré věci, skvělá jídla, drahý alkohol a mladé, krásné dívky. Tolik nádherných a ochotných dívek během pár dnů, no má to někdo štěstí. Vynikající počteníčko a oddechová četba k vodě. Doporučuji.
Příběh mladého středoškolského učitele Daniela na maloměstě (Trutnov) a jeho lásky k Julii. Celý děj je poněkud naivně vyprávěn Danielem. Danieleova životní láska Julie je zavražděna. Daniel je hlavní podezřelý, i když policie zjišťuje jeho alibi. Jeho nastávající Markéta se s ním rozchází a Daniel začíná pátrat. Celé vyprávění připomíná dívčí román a asi nebude snadným oříškem pro některé mužské čtenáře, naopak ženy knihu určitě přečtou jedním dechem. Pro mne velké překvapení, kniha je dobře napsaná (i když ti, co preferují americké krimi, budou z počátku na vážkách), baví až do konce.
knížka, kterou už nikdo nevydává (ke škodě věci)
Parta mládenců se na svých výjezdech do přírody setká s mladým mužem, který je seznámí s taji focení se zrcadlovkou (v tehdejší době analogovou na film). Nakonec se domluví na více než dvouměsíčním táboře v lužních lesích jižní Moravy. Táboří na ostrůvku v řece a zažívají spousty dobrodružství při lovech s kamerou a pozorování přírody. Jsou sledováni partou chuligánů, kteří neváhají ničit hnízda ptáků, ale nakonec je parta odhalena a chlapci se zapojují do činnosti táborníků. Moc pěkná knížka, která ale v dnešních časech, kdy jsou knihkupectví plná cizích knih o čarodějích, nemá naději na vydání. Pokud někde najdete staré vydání, mohou je číst i dospělí. Doslov knihy od Doc. Jana Šmardy jenom ukazuje, jak se zásahy do přírody: meliorace, odlesňování, rovnání toků řek, ničí nenávratně bohatství naší země. Kniha je doplněna bohatým fotomateriálem z tábora v lužním lese.
Taky bych chtela napsat o knizce, co nikdy asi nevyjde. Nevysla ani za zivota autora, byl skaut a ty komunisti nemuseli. Napsana byla uz 1946, cast se objevila v casopise, a pak nic. Autor Novak zemrel v pulce sedesatych let a kniha nastesti vysla ale az na zacatku devadesatych.
Je to mile a vtipne vypraveni o vodacke skautske vyprave po rekach ze Sumavy do Prahy. Clovek se po dlouhe dobe dokaze uprimne zasmat, knihu jako pisi nejmladsi clenove oddilu, autor to umi podat nejen s vtipem, ale i smutkem za odchazejicimi krasami prirody v okoli rek. Stavba prehrad, vykaceni celych udoli, rozborene vsi bez obyvatel. Taky krasne pereje a vodopady, ktere zmizi. Ale i pomery a vztahy lidi v roce 46 a dnes jsou uz jine. To je trochu smutne. Autor nekde pise: „deti nasich skautu uz ty krasy neuvidi.“ Neuvidi ani otevrene statky, kde si zajdete a dostanete polevku, kdyz mate hlad … atd.
Kniha ma stejne ilustrace jako puvodni clanky. Ilustrator jeste zil, a tak vse vtipne a s citem doplnil veselymi ilustracemi. Pro mladez, ale urcite i pro dospele, kteri si chteji odpocinout.
Další knížka, kterou už dnes asi nikdo nevydá. K obrovské škodě věci. Ve vynikajících povídkách lidí, kteří mají Tatry v malíčku a milují je, probádáme dávnou minulost, dozvíme se vše o těchto krásných miniaturních velehorách, o jejich smrtelném nebezpečí pro nezkušené a o dobrodružstvích horolezců zavěšených na kolmých holých skalách v mínus dvaceti stupních. Jiní píší o svérázných lidech, o nádherné neporušené přírodě, která trpí náporem turistů, o rostlinách stromech a zvířatech a o životě v zapadlých chatách odřezaných od světa. Vše je napsáno s láskou a mnohdy smutkem za ztrácejícím se bohatstvím. Povídky překvapí svou čtivostí a vzbudí zájem ve všech. Nesnáším povídky o horolezcích, tady je to podáno přímo chlapy, co po horách lezou a je to plné citu a lásky ke skalám. Opravdu to strhne.
Škoda, že dnešní doba podobným, kvalitním knihám nepřeje. Navíc je o Slovensku! Už je to cizina. V českém překladu lze najít několik slovakizmů, které zahřejí u srdce (odměk x tání a pod.). Kniha je dojemná i tím, že někdo pečlivě opravil poškozený text, propiskou dopsal vadná písmena. Je zde razítko asi původního majitele, pak poznámka knihovny: dar paní xy, která knihu asi dostala, potom razítko jiné knihovny, která knížku převzala od té původní, vesnické a zrušené. Pak byla kniha vyřazena a prodána za 5 korun. Tak se pomaličku vytrácí kvalita z našeho života a my mlčíme a hledíme.
Přidat komentář
Pozn.: Komentáře jsou ukládány jako textové soubory na serveru. Nevkládejte citlivé údaje.