Svatopluk Hrnčíř
Svatopluk Hrnčíř (* 21. 5. 1926 – † 4. 9. 2014) začal jako kronikář v chlapeckého klubu. Už tehdy se začíná zabývat šifrovaným písmem. Později ho k šifrám a tajemstvím vedla četba E. A. Poea nebo Jakuba Arbesa.
Jako třináctiletý chlapec píše o tajemné zahradě, která v Bělohradě, kde žil, skutečně existovala a nebyla přístupná. Celé autorovo dětství silně ovlivnilo jeho pozdější tvorbu. Zahrada v Bělohradě se například stala tématem knihy Ostrov uprostřed města. A i další klukovské zážitky a zkušenosti (polodrahokamy a jejich sbírky, Foglar …) formovaly autorovy už dospělé náměty knih.
Kde se vzal v Podkrkonoší Foglar?
Za války měl klukovský Hrčířův oddíl svého imaginárního vedoucího a nebyl jím nikdo jiný než pan Foglar. Chlapci měli svou Bobří řeku a ideály přebrané od slavného autora. Foglar byl idol a i v poválečných letech jím pro Hrnčíře zůstal, a tak se Hrnčíř pokoušel Foglara alespoň časopisecky přiblížit čtenářům i v období stalinismu.
Dětské krimi s SF prvky o ztrátě nově vynalezeného mobilního telefonu. Do pátrání se zapojují tři pražští chlapci. Kniha byla zfilmována pod názvem Zpívající pudřenka (1960) a zpracována do rozhlasové hry. (6. svazek ed. Karavana, 166 str., 1959)
Redaktor dětských časopisů
Hrnčíř se stal absolventem Státní knihovnické školy v Praze. Samostatně začal publikovat povídky od roku 1946 v časopise Junák. Spoluzakládal dětský časopis Ohníček (1948) a celý život byl redaktorem časopisů pro děti a mládež (Vpřed, Ohníček, Pionýr, Větrník). Ve svobodném slově vedl dětskou rubriku. Psal pohádky a povídky pro děti i do časopisů Sluníčko, Mateřídouška a Čtyřlístek. Byl autorem scénářů k asi čtyřiceti kresleným seriálům pro děti.
Komiksové seriály redaktora Hrnčíře
Pro děti psal Hrnčíř především scénáře ke kresleným komiksovým seriálům. Stal se bojovníkem za dětský komiks. Potíže se začátky komiksu komentoval takto: „V 50. letech byly obrázkové seriály v nemilosti, kritizovány byly především bubliny – argumentovalo se tím, že se děti odnaučí číst, že texty v bublinách jsou příliš zredukované a chybí tam próza. Ale šlo spíš o to, že seriály s bublinami vypadaly příliš „zápaďácky“. Takže jsme to řešili tím, že jsme tiskli seriály, ve kterých byly texty pod obrázky. Ale krůček za krůčkem jsme to narušovali, nejdřív se tu a tam objevila nějaká bublinka, až jsme nakonec postupně přešli k seriálům pouze s bublinami.“
Titán českého komiksu
Scénář Svatopluka Hrnčíře je základem mnoha populárních komiksů pro děti: Kocouří komiks Cour a Courek (původně Sluníčko) ilustroval Adolf Born. S Marko Čermákem vydal tři detektivní příběhy Tři kluci a šifra, Tři kluci a madona a Tři kluci a krokodýl. Přátelé komiksu jej odměnili titulem: „nenápadný titán českého komiksu“.
Vynálezy pana Semtamťuka, BB art, Praha, 1. vydání 2006, 119 s., původně vycházely ve Čtyřlístku, ilustroval: Adolf Born
Svatopluk Hrnčíř spolupracoval s více kreslíři.
Na lyžařském dobrodružství spolupracoval Hrnčíř s Miroslavem Hrdinou (1973)
Uvědomělí učitelé útočí na Jestřába
V roce 1955 otiskuje Hrnčíř v časopise Pionýr několik Jestřábových příspěvků. Foglar byl už sedm let vymlčován, a tak se čekalo, co na to strana. Nic, nikdo nic nezakazoval. Ale jaký to byl šok, když pokračující spolupráci s Foglarem zarazily stížnosti uvědomělých učitelů a vedoucích organizací. A tak se začaly objevovat zákazy a se slibnou spoluprací byl konec.
Hrnčířova tvorba pro děti a mládež
Jako spisovatel knih pro děti a mládež staví své knihy na dobrodružství party mladých chlapců, kteří se pohybují v neprozkoumaných krajinách a luští záhady a tajné šifry. Záhady mají svou logiku na níž musí mladí pátrači přijít.
Dobrodružný a krimi román o soupeření dvou skupin chlapců. Centrem děje je zámecká zahrada, to je onen ostrov ve městě. (Ostrov uprostřed města, Mladá fronta Praha 1976, 1. vydání, 137 s.) Ilustroval: Jindřich Kovařík
Známá díla Svatopluka Hrnčíře: Případ skončil v pátek 1959 (sci-fi román – zfilmován), Ostrov uprostřed města, 1976; Kapsa ohnivého mloka, 1983; Osada na konci světa, 2003, Klub dobrodruhů 2004
Příběhy Alenky, Vaška a kouzloběžky, které vycházely ve Čtyřlístku v 70. letech (Kouzelná koloběžka, BBart, Praha,1. vydání 1995, 75 s.) ilustroval: Adolf Born
Hrnčířova trilogie o Uctívačích …
Na Foglarovu trilogii o Stínadlech navázal Svatopluk Hrnčíř trilogií:
Ostrov Uctívačů ginga,
Poklad Uctívačů ginga,
Maják Uctívačů ginga.
Obálky jsou ilustrovány Marko Čermákem.
Tato trilogie na stínadelské romány „volně“ navazuje. Navazuje tak volně, jak to jen jde. Na rozdíl od Kapitána Kida (Jaroslava Velinského), který k Foglarovi přistupuje s úctou a snaží se na něj co nejtěsněji navázat, dokonce tak těsně, až je mu to některými čtenáři vyčítáno:
prospero 16. 6. 2017 píše: „Ruku na srdce, kdyby tohle napsal Jaroslav Foglar, tak bude kniha patřit mezi jeho nejslabší. … Jaroslav Velinský se snažil co mohl, ovšem vyšlo to naprázdno. Zhusta si pomáhal odkazy na Foglarovy knížky, ovšem často marně. Dokonce mě tím mírně znechutil, protože v první půli knihy snad není odstavec, do kterého by nenarouboval událost ze života Rychlých šípů. …“
Hrnčířův Ostrov Uctívačů ginga
Kapitán si odkazy pomáhal na Foglara co nejtěsněji navázat. Na rozdíl od Kapitána Kida Hrnčíř na Foglara v trilogii o Uctívačích ginga neodkazuje téměř vůbec. Jedná se o běžnou Hrnčířovu knížku pro děti, kde autor navazuje na původního autora pouze použitím názvu „Uctívači ginga“ a v úvodu i příběhem o komiksu Rychlých šípů a jeho ztrátě v tiskárně, ale to je vše. Nenásleduje Foglarův šerosvit a dokonce se ani nezmíňují jeho postavy, ty se v knize neobjeví vůbec.
V úvodu Ostrova Uctívačů ginga se objeví ztracený komiks o Rychlých šípech, kde se hovoří o Uctívačích ginga. Nakresleno ve stylu původních komiksů s Rychlými šípy.
Hrnčíř napsal jednu ze svých knih pro děti, kde v názvu odkazuje na Foglarovy Uctívače. Ti, kteří se zlákáni titulem těší na známé prostředí a postavy, jsou zklamáni. V prostředí se střídá Praha a její Stínadla s u Hrnčíře oblíbeným Podkrkonoším. Pražská Stínadla se ale bohužel v Hrnčířově trilogii mění na běžnou městskou čtvrt.
Ve Stínadlech prožijí Hrnčířovi hrdinové „tanec kostlivců“
Kladem je vytvoření dalších nových Stínadel někde na vesnici v Hrnčířově rodném kraji, což je v intencích samotného Foglara a jeho názorům to neodporuje. V rozporu s Foglarem jsou ovšem dětští hrdinové při svých pátráních a dobrodružstvích vedeni zpovzdálí dospělými. Což se od světa Foglarových příběhů odvrací o 180°.
tatjana1737 píše: „… Hrnčíř není Foglar, styl psaní i ladění knížek je jiné, hravější a ne tak temné. Uctívači coby Vontové jsou tu za samostatný spolek, spíše by se dalo říct turistický / skautský oddíl, Hrnčíř jim vymyslel vlastní historii a mytologii, ale pozor, Štěpána Mažnáka v ní nenajdeme. Moc se mi líbil nápad s ukradenými komiksy, které jsou stylem kresby i scénářem hodně věrné předloze.“
Hrnčíř vše ukryl pod časovou vzdálenost a vytvořil dějiny Uctívačů po Foglarovi. Proč ale potom užívá pojmů ze Stínadel, s nimiž mimochodem zachází jako s běžnou pražskou čtvrtí, když mohl použít uctívače čehokoli jiného – dubu, břízy … nebo borovice. Čtenář, který bere do ruky knihu v očekávání pokračování stínadelských příběhů v duchu Jestřába, musí být nutně rozčarován.
Stínadla mohou být všude
Kapitán Kid – Velinský ve svém Posledním tajemství Jana T. pokračuje v Jestřábově díle s pietou k původnímu autorovi. I když závěr jeho knihy, kde typicky svým způsobem nastolí totální převrat a mnohému fandovi pana Foglara tak zvedne krevní tlak, zejména to děvče a jeho pofiderní volba na pozici Velkého Vonta je na infarktový stav mnoha foglarovců. Přesto ale každý čtenář musí uznat, že Velinský psal s respektem k původnímu autorovi a důstojně pokračoval ve stínadelských příbězích!
U Hrnčíře působí nedostatek jakéhokoli propojení s Foglarovými postavami, kromě názvu knihy, jako poněkud marketingový tah. Jedná se o typicky dětskou Hrnčířovu knížku, jako jsou všeobecně i další Hrnčířovy příběhy. Je tam vše, co dělá Hrnčíře Hrnčířem, a nic foglarovského, jen ty názvy.
marmota-b píše: „Pamatuju si, že mě to dost zklamalo, a na rozdíl od Yarwen mi vůbec nepřišlo, že to Foglara rozvíjí s úctou, nebo přinejmenším ho to nerozvíjí s velkým pochopením, Hrnčíř na to nabalil věci, které mi přišly ujeté a nesouvisející… A bohužel si po letech pamatuju hlavně ty a v podstatě nic jiného, asi že jak praví varanbooks, postavy samy byly zcela nezajímavé. …“
Ženská otázka v Ostrovu uctívačů ginga
Zajímavý je také postoj Hrnčíře k jeho dívčí hrdince v Ostrově Uctívačů ginga. Ta dívka je inteligentní, řeší šifry, které jsou pro chlapce neřešitelné, je pravděpodobně hezká, jeden z chlapců o ni v závěru projevuje zájem. Proč ji tedy chlapci ze svých dobrodružství vynechávají? Ten vztah je až nepochopitelně misogynní. Že by špatně pochopený Foglar? Nebo zkušenosti z vlastního dětství?
tatjana1737 píše: “ … Oproti klasické chlapecké literatuře je rozhodně fajn zapojení dívčí postavy, takže i dívčí čtenářky se mají s kým identifikovat. (I když kluci Káťu stále nechávají stranou a de facto NENÍ plnohodnotným členem party na rozdíl třeba od knih Hoganových.) … „
Kvalitní příběh s atmosférou detektivního napětí
Ale abychom se jen nepohoršovali. Pokud nepošilhaváme po Foglarovi (ale zavinil si to Hrnčíř sám – tím názvem), pak nám v příbězích Uctívačů ginga předkládá autor výborné knížky pro děti. Pro školou povinné mládežníky jsou knihy s dobrodružstvími ze života naší nejmladší generace se svižným dějem a spoustou záhad k řešení určitě aktuálnější četbou, než nekonečné díly čarodějných příběhů ze zahraničí.
Mladí čtenáři jsou příběhy s atmosférou detektivního napětí vedeni k přemýšlení a k pokusům o řešení vložených rébusů. Navíc i výtvarná stránka knih s ilustracemi Marko Čermáka je s dějem v dokonalé symbióze a perfektně vyprávění doplňuje. Marko Čermák prostředí bezchybně vystihl a činí knížky pro mladé čtenáře ještě přitažlivějšími. Nevím, jak je to s jinými ilustrátory.
Čtenář Walking_Floppy to uznává i s tím Foglarem: „… Příběh je napsaný velice poutavě a chce se číst dál a dál a zjišťovat co je kde skryto, co Jakub Struna odkázal svým následovníkům. Styl psaní je pochopitelně jiný než měl Jaroslav Foglar a milovník Foglara si musí chvíli zvykat než mu přijde na chuť, zvlášť pokud zrovna dočetl klasickou foglarovku…“
Pajos 15. 7. 2021 napsal: „Autor už nepíše stejným stylem na který jsme byli zvyklí u Rychlých šípů, ale jinak jsem relativně spokojený. Občas jsem nevěděl jestli není děj opravdu pro malé děcka, ale záhy jsem zjistil, že zápletka není tak jednoduchá a byl jsem zvědavý na každou další stránku.“
fes napsal: „Četl jsem od SH vícero děl, a musím říct, že tohle – alespoň pro mne – patří rozhodně mezi jeho nejlepší. Má spád, spoustu nápadů, tajemství, akci, dobře se čte. I trocha toho foglarovského ducha je tam k nalezení.“
Pan Hrnčíř napsal trilogii jejíž názvy odkázal na geniálního stínadelskou trilogii. Bohužel tím směrem již méně odkazuje obsahem těchto knih. Na jedné straně tak připravil horké chvilky ctitelům starého mistra, ale na straně druhé dal dětskému čtenáři kvalitní četbu a podnět podívat se na knihy s pravými Stínadly i s jejich originálními Uctívači ginga z pera pana Foglara.
Kocouří komiks Cour a Courek (původně Sluníčko) ilustroval Adolf Born.
V časopise Čtyřlístek vycházely komiksové příběhy Alenky a Vaška, které prožívaly v pravěku, u egyptských piramid, ale také v perníkové chaloupce.
Literatura:
Lebeda Milan (Alpín), Klubovní písař Svatopluk Hrnčíř, v Hrnčíř Svatopluk, Ostrov Uctívačů ginga, Václav Vávra, Praha 2021, 188 s.
Alice Jedličková (1995); Milena Šubrtová (2007), Svatopluk HRNČÍŘ, Prozaik, publicista, autor knih pro děti a mládež, publikováno 18. 12. 2019, [cit. 11. 05. 2025]. Dostupné z: https://slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=709
Bohoušek v Komiksarium.cz: Zemřel Svatopluk Hrnčíř, nenápadný titán českého komiksu, publikováno: 21. 9. 2014, [cit. 13. 05. 2025] Dostupné z: https://www.bohousek.cz/clanek-2014090008-komiksarium-cz-zemrel-svatopluk-hrncir-nenapadny-titan-ceskeho-komiksu.html
Databáze knih – Ostrov uctívačů ginga: https://www.databazeknih.cz/knihy/uctivaci-ginga-ostrov-uctivacu-ginga-14412#cmts
CDBD – Ostrov uctívačů ginga: https://www.cbdb.cz/kniha-3484-ostrov-uctivacu-ginga-ostrov-uctivacu-ginga
CDBD – Tleskač: https://www.cbdb.cz/kniha-35893-posledni-tajemstvi-jana-t?show=komentare
PROKŮPEK, TOMÁŠ , ZEMŘEL SVATOPLUK HRNČÍŘ, NENÁPADNÝ TITÁN ČESKÉHO KOMIKSU, publikováno: 9.9.2014, [cit. 13. 05. 2025] Dostupné z: http://komiksarium.kocogel.info/index.php/2014/09/zemrel-svatopluk-hrncir-nenapadny-titan-ceskeho-komiksu/#more-32314
Obrázek: Správná stopa: vložil Nemo54, http://www.warpark.cz/domains/warpark.cz/viewtopic.php?f=233&t=15549