Petr Hugo Šlik
Petr Hugo Šlik (*1976) pracoval jako geodet a stal se spisovatelem. Píše kriminální romány pro dospělé Stín Černého motýla (2008) a Strach pod Karpaty (2010), ale hlavní část jeho tvorby jsou knížky pro mládež. V roce 2015 se dokonce dostal do výběru autorů nejlepších dětských knih Svazu českých knihkupců a nakladatelů.
Šlikovo curriculum vitae vzdáleně upomíná na Kapitána Kida. Je také, i když méně známý, hudebník, nežije v Praze, píše kriminálky a pokusil se pokračovat v díle pana Foglara. Petr Hugo Šlik, na rozdíl od Kapitána Kida, je populární autor hlavně dětské literatury.
Ztracený na Nevděku
Moderní a čtivé krimi pro mládež Ztracený na Nevděku popisuje příběh Davida uneseného do podzemí dvěma surovými kriminálníky, s nimiž se David jaksi nedokáže rozloučit. I když jsou ozbrojeni a mučí ho, on se v podzemí vždy vrátí, i když by mohl utéct. Zcela zdevastovaný učitel jej nakonec najde a s pomocí policie chlapce zachrání. Příběh ze současnosti, moderně pojatý i s kouskem pekla, má poslední kapitolu ukrytu v tajné schránce v oblasti, kde se děj odehrává. Cestu ke schránce mohou čtenáři zjistit na webu. Kniha určitě potěší každého mladého čtenáře, ale nejen jeho.
Knihy Petra Hugo Šlika, které najdete asi v každém knihkupectví, jsou populární a jsou výrazně ilustrovány Petrem Morkesem. Dětské anekdotické ilustrace jasně prozrazují knihu pro mladší děti ale dospělé, kteří by si knížku třeba i přečetli, ke koupi zrovna nepřitáhnou.
Téma velkého přátelství
Od Foglara si Šlik nevybral obligátní Stínadla, ale téma o velkém přátelství. Pokračuje v příběhu Jezerní kotliny. Jeho kniha nese temný název Zkáza Jezerní kotliny a vyšla v roce 2021. Foglarův styl si Šlik dobře nastudoval, nezůstal věrný své tvorbě jako Velinský, ale píše foglarovskou klasikou a i hlavní postavy a místo děje – Spálené Mlýny – ponechává stejné. Jenom padoucha Lojzu Rezka, toho hromotluka, poněk zestařil. Pavel Zeman a Ludvík Grygar pokračují ve svém přátelství, ale i zde se role poněkud změnily. Jakoby slabší Ludva přebral iniciativu a Pavel poněkud duševně ztratil.
Martin82, 16.04.2024, (3) píše: “ … Pavel v tomto pokračování zhloupl a ujal se tu role asistenta Ludvi …“
Foglarova Chata v Jezerní kotlině je především apoteózou nádherného lidského přátelství. V Šlikově Zkáze Jezerní kotliny jde zejména o příběh. Šlik je naopak autorem detektivních příběhů s pestrým dějem. Proto se v hodnocení Šlikova pokračování určitě budou vyskytovat rozpory podle toho, z kterého tábora ten který čtenář pochází.
Petr Hugo Šlik pokračuje v duchu Foglara
V pokračování navazuje Šlik na Foglara naprosto věrně i v používaní slovních obratů – Foglar: „… otec Jan (Zeman), přemožitel neporazitelného černocha Evanse…“, – Šlik: „ … jsi synem Jana Zemana, slavného rohovníka, přemožitele černého ďábla Evanse.“. Šlik taky nádherně foglarovsky rozvinul Pavla k matce. Některé odkazy na Foglara jsou natolik těsné, že se najdou čtenáři, kterým to připadá jako vykrádání původního autora. Ale jak jinak má autor co nejvěrněji navázat na atmosféru původní knihy?
Některé výtky Šlikovi se asi zákládají na nikoli filigránsky podrobné znalosti celého Foglarova díla.
FraGyver, 15.01.2022 (3) – “ …Nebudu moc spoilerovat, ale zmíním především smrt jedné postavy, kterážto v konečném důsledku není nic jiného, než ututlaná vražda spáchaná dětmi. Takový level brutality jsem v žádném Foglarově díle neviděl. Celé je to vůbec o dost akčnější, než Chata. Chata byla v konečném důsledku oslava přátelství s dávkou tajemna a jednou celkem horrorovou odbočkou. (Jednou mě pomatený Dernet honil i ve snu. 😀 ) Zkáza je akční dobrodružný román. …“
Ano, Zkáza … je akční, ale výtka vraždy spáchané dětmi? Že to Foglar nikde nepoužil. A co mrtvola v koši na půdě? Kdo to zavinil a nikdy nikomu neřekl? Bylo to dítě nebo dospělý? Tady má Šlik Foglara dobře načteného. Možná je to tvrdší a zbabělejší než u Foglara, ale i doba se změnila a Šlik nepíše selanky. O této vraždě se píše ve Foglarově duchu a ne proti jeho tradici.
Staré postavy i nadále ovlivňují děj a to dokonce i ze záhrobí.
Objevují se i postavy nové: lékárníci Vošahlík a podvodník Bajer, typicky Foglarův učitel Jan Sokol. Milionář a mecenáš Radecký se stává nositelem záhad a nakonec ve vyústění příběhu sehraje roli zločinného padoucha.
Taktéž okolnosti ze starého příběhu zůstávají a nabírají na váze – krokus setý a jeho sběr vytvoří podhoubí nové vedlejší detektivní zápletky z lékárny. Hlavní záhada se odehrává kolem neznámého Havrana a teprve Pavlova matka vyřeší rébus a odhalí pravou totožnost zloducha.
Kniha je podařená i pro dnes již starší milovníky Foglara, kterým přinese kus staré atmosféry a postav, jako by vystřižených z různých Jestřábových děl, i když prostoupení děje temnotou (přes všechny mrtvé, přes hrůzné sny, pronásledování …) se asi nedá jen tak napodobit. Jestřáb byl mistr v popisu krásy, ať již přírody nebo mezilidských vztahů a zároveň autor, jež dokáže jednoduchými prostředky vyjádřit tichou hrůzu.
Ivan Kučera, 19.11.2023, (3) napsal: „… Foglar samozrejme nebol hororový autor, ale hororové „momenty“ sú v jeho tvorbe zastúpené v prekvapivo hojnom množstve. Preto som sa na sequel tešil. V prvom rade treba povedať, že apokalyptický, definitívny názov je parádny, ale nakoniec to s tou temnotou žiaľ ani zďaleka nie je až také horúce, ako by sa mohlo zdať.“
Zavřená kniha se otevírá a další
Další chybou bylo zveřejňování obsahu Ludvovy Zavřené knihy. Ten příběh slohově nejen neodpovídá tomu, co bylo naznačeno v originále, ale navíc se tak bourá další tajemství. Pro některé vložený příběh ještě navíc narušuje děj. Ta kniha byla příliš intimní na to, aby ji Ludva zveřejnil. A co je s ilustracemi té tajemné knihy? Podle originálu byly nádherné, tady o nich už nic neslyšíme.
Martin82, 16.04.2024, (3) “ …Tajemná kniha Ludvi již není tajemná a je vydávaná v školním časopise …“
Svět dospělých
Dospělí hybatelé duchu Foglarova odkazu odporují. Není to sice tak provokující jako u Svatopluka Hrnčíře, kde dospělí z pozadí řídí dobrodružství chlapců, ale je to typický Šlik a Foglarova chlapecká dobrodružství jsou v jeho knize ovlivňována a mísí se se světem dospělých.
uzivatel6859, 07.05.2023 (3) – “ … Co je vysloveně nefoglarovské, je velké zapojení dospělých do děje. Foglarovi hrdinové si většinou vystačili sami, zapojení dospělých bylo minimální a v tom myslím z velké části spočívá kouzlo jeho knih. Tady jsou naopak dospělí hlavními hybateli románového dění, které je v závěru až přehnaně akční. …“
Faktická chyba? Každý skaut ji asi zaznamená. Krabička poslední záchrany – krapoza? Proč vymýšlet nový název pro něco, co každý zná?
Isew, 15.01.2023 (3) – “ … Jsem nadšená. Jako hodně nadšená. Je jediná výtka krapoza? To jsem tedy slyšela poprvé. Pro nás v oddíle i pro Foglara to vždy byla kápezetka. Ale to je jen drobnost. …“
Ilustrace
A propos ilustrace! Zavřená kniha je měla skvělé! Šlikovu knihu ovšem neilustroval Ludva, ale Tereza Marianová. Autor navíc vydal knihu jako poctu králi české ilustrace Zdeňku Burianovi a vystavil tak svou ilustrátorku pod drobnohled čtenářů. Nedopadlo to vůbec dobře.
I když víme, že dnes stačí připepit banán na zeď a vydělat 150 miliónů (Maurizio Cattelan, Comedian – v síní Sotheby’s se vydražil za 6,2 milionu dolarů, tedy 150 milionů korun), přece jen od skutečných výtvarníků požadujeme alespoň základní dovednosti a namalovat anatomicky správně ruku, by měl výtvarník umět už ze střední školy. Přesto nedostatky ilustrací nafoukli čtenáři do gigantických rozměrů a spousta čtenářů se rozčiluje i nad tím, kde jiní nic nevidí.
Ristridin, 05.05.2024, (3) píše:
“ …Ilustrace mám rád a dají knize vždy větší hodnotu, ale “poctou Burianovi“ bych to v této knize raději nenazýval. Nejsou až tak zdařilé a především si jejich autorka mohla aspoň přečíst pořádně děj, protože mnoho z obrázků vypadá jinak, než co se píše na vedlejší stránce. O obrázku chlapců ve vodě se raději nebudu rozepisovat, ten je fakt krajně nevhodný… A to nejsem teda v životě nijak prudérní. …“
Turlogh, 19.12.2022 (3) – “ … Snad jen tu poctu Zdeňkovi Burianovi jsem moc nepochopil, jediné, co bylo na této knize slabší, byly ilustrace…Howgh.“
Nežádoucí obrazy?
tatjana1737, 06.09.2023, (3) píše: “ …hlavní hrdinové vůbec nevypadají jako cca třináctiletí hoši, což je nejmarkantnější zejm. na s. 49. Tenhle obrázek považuji za nejvíc nepovedený z celé knihy, Pavlova muskulatura a hlava Ludvíka plavajícího ve vodě, vyvolávají ve mně mnoho nežádoucích obrazů.“
Pozor ti chlapci přece museli být starší (kolem 15 let). Lojza Rezek chodil dokonce do učení. Pavel musel být silák (geneticky po otci) a neustále trénoval. Váhová kategorie boxu pro tento věk U17 – je v polotěžké váze do 80 kg. Počítá se i s váhou vyšší v těžké váze. To co Marianová namalovala je bantam maximálně welter, takže zůstala i v otázce svalové hmoty skromná.
A co jsou ty nežádoucí obrazy? Přiznám se, že nevím. Svalnatý chlapec se povaluje v teplé vodě u břehu a jeho kamarád plave z jezera směrem k němu. To je vše.
Jak to s těmi ilustracemi bylo?
Honza Průša (2) uvádí: „Tereza Marianová to ale udělala často tak, že použila existující kompozici Burianova obrázku a ten jen lehce překreslila.“
Velmi zajímavá informace. Pokud zná někdo nějaká další fakta o údajném překreslování, napište to prosím dole do diskuse. Ale vzhledem k tomu, co vidíme, se mi to zdá nepravděpodobné.
Olbřímí klad a nakonec i trumf Terezy Marianové
Najdou se i spokojení čtenáři, kterým obrázky vyhovují. Nikdo příčetný asi nečeká po Tereze Marianové (a jiných nových výtvarnících) školu mistra Buriana, k níž patří dokonalé zvládnutí anatomie, psychologie pohybu a obrovské umělecké cítění. Člověk totiž nakonec může být rád, že knihu nezdobí sice zručné a formálně bezchybné, ale především dětské, anekdotické obrázky, které ilustrují jiné Šlikovy knihy a dospělého čtenáře od koupě knihy spíše odradí.
Za toto musíme být ilustrátorce nesmírně vděčni. Namalovala postavy hrdinů knihy poplatné jejich věku a ne malé nevyzrálé desetileté až třináctileté školáky, jak je často u některých ilustrátorů zvykem, a jak se to bohužel přeneslo i do podvědomí menšího počtu čtenářů. A proto výtvarnici přešlapy rádi odpouštíme. Její kresby přitáhnou i dospělé, nijak neurážejí a reálně ilustrují příběh. Závěrečná bitka, či přetahování s Havranem je tak díky jejímu přístupu ke ztvárnění postav uvěřitelná.
Magdalena5, 07.02.2023 (3) – “ … I s ilustracemi jsem byla spokojená. Další šikovná ilustrátorka, jiná než Bimbo, Marko Čermák nebo Jan Fišer, ale proč ne …“
haki34, 10.05.2022 (3) – “ … a ilustrace s nádechem zlaté hodinky byly povětšinou taky velmi povedené…něčím připoměli Pavla Čecha – možná snovým podtónem, teplými barvami ? ale chápu i čtenáře, kterým nesedli – ze začátku jsem taky měla pocit, jako by to kreslilo dítě…zažila jsem však i mnohem horší počiny. …“
Pavel alias Rambo
Ukončení zobrazí Pavla jako hrdinu, který s otevřenou zlomeninou paže běhá po kraji a shání pomoc. To je myslím i na nezletilé čtenáře silné kafe. Tato rambovská role Pavla je ovšem proti eko – závěru pouhá drobnost. I při shovívavém pohledu je konec poněkud přepálený v duchu budovatelských románů z padesátých let. A to je hlavní a jediná výtka vůči podařené knize.
Ach ten závěr
Foglarova ukončení knih jsou opravdu jiná, určitě ne poplatná narativu těch, co se právě drží u vesla. (Narativ? Just kidding?) Vyvrcholení a ukončení příběhu jakoby pocházely z dílny proslavené Gréty a jejího školního hnutí Fridays for Future. Vykutálení záškoláci radili tehdy dospělým jak na energetiku, až došlo na blackouty nebývalých rozměrů. O cenách se raději nezmiňovat.
Překvapilo mne, že dnes už se podobný green dealový závěr jeví jako poněkud úsměvné zakončení a obávám se, že s lety komika ještě poroste. Vyvolává to dojem, jako by autor dostal evropský grant podmíněný nějakým tím eko motivem v knize (aby české děti měly do hlav vtlučen význam zelené dohody) a on to přepískl. Ale přiznejme si, aktivisté musí na závěr knihy zezelenat nadšením. Jako i běžný čtenář, který to má platit, zezelená hrůzou.
Kdo pana Foglara umí?
Petr Hugo Šlik a Jaroslav Velinský (Kapitán Kid) jsou tak dva autoři, kteří pana Foglara skutečně umí. Svatopluk Hrnčíř napsal svou trilogii, ve které sice využil názvu skupiny Vontů pana Foglara, ale duch foglarovštiny tomu zcela chybí.
Zdařilý pastiš
Zkázu Jezerní kotliny můžeme s klidným srdcem uznat za velmi zdařilý pastiš na dílo pana Foglara. V klidu po něm mohou sáhnout i nadšení foglarovci a nebudou zklamáni. Naopak, Šlikova kniha pana Foglara nejen doplňuje, ale rozšiřuje jeho popularitu mezi současné čtenáře, dosud Foglarem nepolíbené. I když Šlik nedokázal zcela zkrotit svůj entuziasmus pro detektivní zápletku a kriminálníky, knize to nijak neublížilo. Naopak to podpořilo napětí a spád děje.
Literatura
1/ Martin Liška, Dernetovou smrtí záhady kolem Jezerní kotliny nekončí, iLiteratura, 13. 1. 2022
https://www.iliteratura.cz/clanek/45151-slik-petr-hugo-zkaza-jezerni-kotliny
2/ HONZA PRŮŠA, Zkáza Jezerní kotliny geniálně navazuje na dílo Jaroslava Foglara, 11. 1. 2023, 8:37
3/ https://www.databazeknih.cz/knihy/jezerni-kotlina-zkaza-jezerni-kotliny-482844